Vážení dobrodruhové,
píše se rok 1162, ocitáme se ve městečku Marga, na území spravovaném baronem Roderickem, v provincii Frumentum, kousek od hranic s provincii Palus.
Na hranici civilizace a divočiny leží Marga – městečko, které zde stojí už po mnoho generací. Obklopené hlubokými lesy, zrádnými rašeliništi a širými loukami bývalo kdysi jen malou usedlostí. Dnes je to středisko řemesel, obchodu i zemědělství. Přesto si Marga zachovala svou starobylost – nejen ve vzhledu dřevěných domků a kamenných křížů u cest, ale i ve způsobu života, který se zde od věků příliš nemění.
Marga spadá pod ochranu a vládu barona Rodericka, jehož rod drží tuto krajinu už po staletí. Místní obyvatelé jej nazývají Pánem kraje, a jeho slovo je zákonem. Nikdo se z města nesmí odstěhovat, oženit či provdat bez baronova souhlasu. Každý kus půdy, každý kámen v základních zdech, a dokonce i každý nový život, který se v Margě narodí, je součástí jeho majetku a nese pečeť jeho moci.
Baron vládne z nedaleké tvrze, kam se vysílají posly s žádostmi, stížnostmi i daněmi. Málokdo jej však vídá – o jeho záměrech mluví jen rychtář a strážci, kteří v Margě dohlížejí na dodržování starých zákonů. Tresty za neposlušnost bývají přísné, a tak se zdejší lidé naučili žít v tichosti, pracovat pilně a modlit se, že Pán na ně nezapomene ani se nezaměří.
Přes tuto přísnost v Margě panuje určitý řád – každý zná své místo, svou práci a povinnosti. Kupci do městečka přijíždějí rádi, najdou zde jak odbyt pro své zboží, tak zde mohou nakoupit výrobky lidí z měsečka, které jsou jinde žádané. Proto se jim oplatí vydat se na dlouho cestu, která sem vede.
Cizinci jsou vítáni jen tehdy, pokud respektují zdejší zvyklosti, nekladou příliš mnoho otázek. Chtějí-li se zde zdržet, musí si právo dočasného pobytu zasloužit.