Víra ve Světlo je dnes celkem rozšířeným náboženstvím. Pro mnohé představuje naději, milosrdenství a ochranu před temnotou světa. Pro jiné je symbolem postupného úpadku starých tradic, nástrojem moci a vírou, která pod laskavou tváří často skrývá fanatismus.
Příchod Světla do Císařství
Od nepaměti lidé uctívali staré bohy, přinášeli jim oběti, slavili v posvátných síních a věřili v čest, osud a slávu. Magie, přírodní síly i duchové byli běžnou součástí života.
Před přibližně 200 lety lety do Císařství dorazila skupina mnichů ze vzdálených zemí na západě. Nebyli dobyvateli ani kazateli svaté války. Byli uprchlíky. Věřili ve Světlo, dobré, povznášející, laskavé, hojivé a všeobjímající. Utekli ze své vlastní před radikálními vyznavači víry ve Světlo.
Ti začali víru šířit ohněm a mečem. Vše, co považovali za temné, pohanské nebo magické, ničili. Lidé ovládající magii, léčitelství byli pronásledováni a přírodní kulty krvavě potlačovány. Jediná možná filozofie byla víra ve Světlo
Mniši, kteří dorazili do Císařství, před tímto fanatismem uprchli.
Legenda praví, že krátce po jejich příchodu těžce onemocněla milovaná dcera tehdejšího císaře. Trpěla dlouhá léta nemocí, kterou nedokázali vyléčit ani léčitelé Staré víry, ani dvorní mágové. Právě uprchlí mniši ji však pomocí svých modliteb a zvláštních léčivých obřadů zachránili.
Císař jim za to udělil právo svobodně šířit svou víru po celé říši. A oni šířili svou víru ve Světlo, tu dobrou, povznášející, laskavou, hojivou a všeobjímající a mírumilovnou.
Nikdo tehdy netušil, jak hluboce tím změní budoucnost celého Císařství.
Podstata Víry ve Světlo
Víra ve Světlo vznikla jako protiklad starých krvavých kultů a neustálých válek. Její první kazatelé hlásali milosrdenství, odpuštění a ochranu slabých. Světlo bylo chápáno jako božská síla života, která zahání chaos, temnotu a utrpení. Neuctívá mnoho bohů. Světlo je jediné a všeprostupující.
Světlo dává život, vede duše po smrti, chrání svět před temnotou a a přebývá v každém dobrém skutku. Víra klade důraz na soucit, pomoc potřebným, léčení, pokoru, disciplínu a duchovní čistotu.
První chrámy Světla byly zároveň útulky pro nemocné, sirotky a chudé. Mnoho lidí tehdy vnímalo novou víru jako konec období krutosti a nekonečných válek mezi rody Staré víry.
Stinná stránka Světla
Jak však moc církve rostla, začala se měnit i samotná víra.
Někteří kněží i zde začali považovat vše mimo Světlo za nebezpečné. Magie, pohanské obřady, přírodní duchové i staré bohy označovali za pozůstatky temnoty. Zvláště v obdobích válek a krizí začaly vznikat militantní řády, které měly „očistit svět“.
V některých krajích docházelo k velkým náboženským konfliktům, byly vypalovány svatyně Staré víry a zakazovány pohanské obřady. Proti tomu se stavěli starověrci a ve větší míře se začaly objevovat krvavé oběti starým bohům.
Dokonce v části Přímoří, v Sitri pozměnili vyznavači Světla dějiny do té míry, že pozvali do své země Osvícené, fanatické vyznavače světla, rytíře světla a se jejich pomocí se pokusili postavit Císaři a vlastně celému Císařství. To byl začátek velmi kruté, krvavé a nemilosrdné války, kdy proti sobě stáli Osvícení z cizích zemí, zarytí vyznavači Světla ze Sitri a na straně druhé, císařští, kde bok po boku bojovali umírnění světlověrci i starověrci, chránili svou zem a své zvyky.
A tak i dnes existují dvě tváře Světla:
Jedna přináší útěchu, léčí nemocné a chrání slabé.
Druhá soudí, trestá a bojuje proti všemu, co považuje za temnotu.
Zásady umírněné a původní víry ve Světlo
Vyznavači Světla věří v několik základních principů:
Pomáhej slabým a chraň nevinné.
Léčí tělo i duši.
Nepodléhej temnotě ani nenávisti.
Každý člověk může dojít vykoupení.
Smrt není konec — věřící budou po smrti přijati Světlem.
Temnota však není chápána pouze jako zlo vnější.
Může se skrývat i v lidském srdci: v nenávisti, závisti, krutosti, nebo touze po moci.
Obřady a tradice
Víra ve Světlo je velmi organizovaná a pravidelná. Věřící se scházejí v kostelech a svatyních, kde se společně modlí při východu slunce nebo západu slunce, při významných svátcích, pohřbech a obřadech uzdravení.
Nejvýznamnější svátky:
Noční svítání — oslava návratu světla během nejdelší noci roku,
Den vykoupení.
Svátek prvního plamene.
Dny slunovratů a rovnodenností.
Kněží Světla bývají spojováni se zázraky: léčením, očišťováním, ochranou proti nemrtvým a někdy i vyháněním démonických sil.
Postavení ve světě
Dnes je Víra ve Světlo oficiálním náboženstvím většiny Císařství. Je podporována císařským dvorem, šlechtou i mnoha městy.
V některých krajích žije se Starou vírou v relativním míru.
Jinde mezi nimi stále doutná nenávist stará stovky let.
Mnozí lidé navíc věří v obě víry zároveň: modlí se ke Světlu za zdraví, ale při válce stále přinášejí oběti starým bohům.